Na výplatní pásce mají ženy v Česku průměrně o 15 % méně než muži. V oblasti rovnosti příjmů – gender pay gap – tak zaostáváme za evropským průměrem. V blízké budoucnosti musí míra nerovnosti klesnout pod 5 %, na což dohlédne nová směrnice Evropské unie. Za cíl má posílení práv zaměstnanců, zvýšení transparentnosti v odměňování a posílení zásady stejné odměny za práci stejné hodnoty.
Nedávno schválená evropská směrnice týkající se transparentnosti odměňování přináší zaměstnavatelům nové povinnosti v oblasti rovného odměňování žen a mužů. Od roku 2026 má být směrnice transponována do národního práva. Zaměstnavatelé by však neměli s přípravami na nastávající změny otálet, a to z důvodu komplexnosti problematiky.
„Kvůli množství specifických požadavků bude pro některé společnosti náročné zvládnout oznamovací povinnost v takové podobě, jakou unie požaduje a vejít se do pěti procentní hranice rozdílu, který směrnice stanovuje. Řadu firem čekají úpravy systému odměňování,“ říká Veronika Sovková, manažerka poradenství v oblasti lidských zdrojů v EY Česká republika.
Kde se rozdíl v odměňování bere
Právě zmíněných 5 % stanovuje maximální možný rozdíl výdělků žen a mužů u stejného zaměstnavatele, který směrnice povoluje. Pokud hranici přesáhne, bude muset zaměstnavatel příslušným orgánům tuto skutečnost vysvětlovat a do šesti měsíců napravit.
V České republice podle zprávy unijního statistického úřadu Eurostat za rok 2021 za stejnou nebo obdobnou práci ženy vydělávají průměrně o 15 % méně než muži, evropský průměr se pak pohybuje kolem 12,7 %. Důvodů pro takovou bilanci je mnoho.
Od obtížně měřitelných ukazatelů jako jsou třeba zažité společenské představy ženy jako pečovatelky, která kvůli starosti o domácnost a rodinu volí méně časově náročné zaměstnání, po rodičovskou dovolenou, která u nás nůžky rozevírá prokazatelně zcela nejvíc.
„Studie ukazují, že mateřská a rodičovská dovolená prohlubuje gender pay gap a u mnoha případů to navíc není dočasné prohloubení, které za pár let zmizí. Ukazuje se, že největší rozdíly v mzdách jsou u lidí od zhruba 30 do 44 let. Podepisuje se na tom delší trvání mateřské a rodičovské dovolené oproti zahraničí nebo nedostatečná dostupnost služeb péče o malé děti. Ženy se tak vrací zpět do práce později, často na zkrácené úvazky a na méně kvalifikované pozice,“ přibližuje Veronika Sovková.