Evropská taxonomie aneb co nás čeká a „nemine“

V souvislosti s otázkami udržitelnosti představila Evropská unie v červenci loňského roku taxonomii, která vstupuje v platnost již od ledna. 

Tato taxonomie představuje klasifikační systém, který slouží pro určení těch ekonomických činností, které lze označit za udržitelné. Pro konkrétní činnosti je tedy nutné vytvořit kritéria udržitelnosti. A jelikož finanční a nefinanční podniky jsou povinny svou výkonnost hlásit podle totožných kritérií, taxonomie zavádí společná pravidla pro podniky, investory a veřejnost.

Taxonomie není definitivní

Jak ale upozorňuje Alice Machová, vedoucí partnerka poradenských služeb v oblasti CFO agendy a sustainable business services, taxonomie, resp. její obsah určující, které ekonomické činnosti jsou udržitelné (zelené), není v tuto chvíli úplně dokončena. „EU taxonomie zahrnuje šest hlavních cílů, konkrétně zmírnění dopadu a adaptaci na klimatické změny, oběhové hospodářství, ochranu vodních zdrojů, znečišťování životního prostředí a biodiverzitu. První část, hodnotící ekonomické činnosti s ohledem na dopad na klimatické cíle, by měla být účinná od 1. ledna 2022, zatím však nebyla definitivně schválena. Je potřeba doplnit, že některé ekonomické činnosti jsou nadále součástí diskuse, zejm. v případě energetiky, dále se očekává návrh kritérií pro zemědělství, které taktéž nebylo součástí prvního balíčku kritérií. Druhá část pro zbývající environmentální cíle by měla být účinná od 1. ledna 2023. Kritéria taxonomie však nejsou tak jako tak definitivní, dá se předpokládat, že pro řadu činností se budou dále zpřísňovat, jak se technologie budou časem vyvíjet. Výše uvedené platí pro environmentální taxonomii. Do budoucna se uvažuje o vzniku i sociální taxonomie, v tomto případě však zatím proběhla veřejná konzultace Komise a pro případné rozšíření o sociální dimenzi je nutné novelizovat nařízení EU 852/2020 o taxonomii standardním legislativním procesem EU,“ upřesňuje Alice Machová.

Podíváme-li se na věc podrobněji, pak zásady uvedené v nařízení o taxonomii mají tedy doplnit akty v přenesené pravomoci, jež mají obsahovat konkrétní technická screeningová kritéria pro určení, které ekonomické činnosti lze považovat za způsobilé („zelené“) dle taxonomie. „První akt v přenesené pravomoci pro první dva environmentální cíle byl formálně přijat se značným zpožděním 4. června 2021, v platnosti nicméně dosud není. Lhůta pro posouzení návrhu Radou a Evropským parlamentem (scrutiny period), byla na žádost Rady prodloužena o dva měsíce (do 8. prosince 2021). V případě, že Rada či Evropský parlament nevznesou připomínky, akt v přenesené pravomoci bude zveřejněn v Úředním věstníku a vstoupí v platnost dvacet dní po zveřejnění. Tento akt také nezahrnuje kritéria pro posouzení některých politicky citlivých ekonomických činností, mj. produkce energie z jádra a plynu. Uznatelnost těchto činností za způsobilé dle taxonomie je předmětem dalších expertních hodnocení s tím, že kritéria pro jejich případné zařazení do taxonomie budou obsažena v doplňkovém aktu v přenesené pravomoci. Pro zbylé čtyři environmentální cíle mají být kritéria přijata do konce tohoto roku. Nařízení o taxonomii počítá s pravidelnými revizemi, popř. aktualizací kritérií pro posuzování souladu s taxonomií,“ upřesňuje ČNB.

Taxonomie jako doplněk k další legislativě

Jak upozorňuje Alice Machová, taxonomie sama o sobě je klasifikační systém a dopadá na konkrétní subjekty až v souvislosti s dalšími legislativními předpisy, které používají taxonomii jako referenční rámec – např. subjekty finančního trhu budou muset dle nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb odkazovat na taxonomii v rámci svých reportovacích povinností. Potenciální emitent zelených dluhopisů bude muset být v souladu s taxonomií, a z trochu jiné sféry, žadatel o čerpání prostředků z evropských fondů bude muset rovněž prokazovat, že je v souladu s taxonomií. „Další povinnosti představuje reporting souladu s taxonomií pro společnosti spadající pod působnost směrnice o nefinančním reportingu NFRD (jedná se především o velké firmy nad 500 zaměstnanců s obratem nad 40 milionů eur, které jsou současně podniky veřejného zájmu). V roce 2022 se to bude týkat prvních dvou cílů, které souvisejí se zmírněním dopadu a adaptací na klimatické změny, reporting v souladu se všemi šesti cíli přibude v roce 2023. V přípravě je také nová direktiva CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která dosud platný nefinanční reporting nahradí a která bude ještě více zaměřená na otázky udržitelnosti a bude se týkat více společností – tj. firem, které jsou veřejně obchodované nebo naplňují dvě ze tří kritérií. Jde o počet zaměstnanců nad 250, obrat přes 40 milionů eur, tedy zhruba 1 miliarda korun, nebo o bilanční sumu přesahující 20 milionů eur, tedy zhruba 0,5 miliardy korun,“ upřesňuje Alice Machová.

Z čeho se skládá reporting?

Taxonomie od podniků spadajících do působnosti nařízení vyžaduje, aby posoudily, jak veliký podíl jejich hospodářských činností je v souladu s nařízením o taxonomii považován za environmentálně udržitelný, a aby v konečném důsledku podaly zprávu o třech klíčových ukazatelích výkonnosti (obrat, kapitálové výdaje – CapEx, a provozní výdaje – OpEx) jak u činností, které jsou v souladu s nařízením, tak i u činností, které v souladu nejsou. Tyto požadavky na zveřejňování informací se budou zavádět postupně v letech 2022 a 2023.  Podniky budou mít za povinnost zveřejnit informace takto:

Od 1. 1. 2022 se zveřejnění týká vykazovaného období 2021 a těchto informací: podíl hospodářských činností způsobilých pro taxonomii v oblasti cílů CCM (Climate Change Mitigation) a CCA (Climate Change Adaption) a podpůrné kvalitativní informace.

Od 1. 1. 2023 se zveřejnění týká vykazovaného období 2022 a těchto informací: podíl obratu, CapEx a OpEx u hospodářských činností v souladu s taxonomií pro všech šest environmentálních cílů a podpůrné kvalitativní informace.

Dá se tedy očekávat, že v průběhu času dopad taxonomie pocítí nejen podniky spadající do působnosti nařízení, ale přímo či nepřímo také dodavatelé, věřitelé a další klíčové zúčastněné strany, kteří jsou součástí hodnotových řetězců těchto podniků, a to v důsledku obchodního, úvěrového anebo společenského tlaku na zveřejnění anebo zlepšení úrovně souladu zveřejnění s taxonomií EU.

Podle vyjádření ČNB aktuální regulatorní požadavky pro oblast ESG transparentnosti, kam spadá i transparence informací o zelených úvěrech, mají charakter povinností pro vybrané entity tyto informace zveřejňovat, nikoli vykazovat (ve smyslu předkládat hlášení) daná data. „Povinnost instituce vykazovat vůči orgánu dohledu svoje expozice vůči ESG rizikům je navržena do novely nařízení (EU) 575/2013 (tzv. CRR3) uveřejněné Evropskou komisí na konci října tohoto roku, bez podrobností k tomuto hlášení. Nařízení o taxonomii stanoví, že informace o zelených úvěrech (způsobilých dle taxonomie) by měly povinně zveřejňovat ty úvěrové instituce, které jsou povinnými osobami pro nefinanční informace dle směrnice NFRD (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami). Obsah, metodiku a prezentaci těchto informací upřesňuje akt v přenesené pravomoci zveřejněný Komisí 6. července tohoto roku. Další zveřejňovací povinnosti o mj. zeleném úvěrování plynou z čl. 449a nařízení (EU) 575/2013 velkým institucím podléhajícím CRR, které emitují cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu EU, a to od června 2022. S tím je spojené zmocnění v čl. 434a CRR, podle kterého má EBA vypracovat technické prováděcí normy (ITS) s požadavky na zveřejňování informací o ESG rizicích v rámci pilíře 3. K návrhu ITS k uveřejňování podle čl. 449a CRR byla v červnu 2021 ukončena veřejná konzultace,“ upřesnila ČNB.

Dohled nad plněním zveřejňovacích povinností vyplývajících z čl. 449a CRR bude vykonávat příslušný orgán dohledu, v podmínkách ČR jde o ČNB. Co se směrnice NFRD týče, ta je v Česku transponována částečně do zákona o účetnictví a částečně do zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Příslušným orgánem pro projednávání přestupků podle zákona o účetnictví je finanční úřad. Pokud jde o požadavky směrnice NFRD transponované do zákona o podnikání na kapitálovém trhu, příslušným orgánem pro výkon dohledu je ČNB. „Oblast zveřejňování nefinančních informací má ale významně upravit návrh směrnice o podnikovém výkaznictví k udržitelnosti (CSRD), který je v legislativním procesu. CSRD zejména podstatným způsobem rozšiřuje okruh povinných osob i zveřejňovaných nefinančních (ESG) informací. Nefinanční informace mají být zveřejňovány podle zamýšlených povinných standardů EU, které by měly být ověřovány k tomu oprávněnými subjekty,“ dodává ČNB.

Pokud se ale budeme konkrétně bavit o vykazování „zelenosti“ portfolií bank, vztahuje se na ně dle Alice Machové jednak tzv. delegovaný akt dle č. 8 nařízení o taxonomii. „Podle něho budou muset banky reportovat, byť v omezené podobě, již od roku 2022 a dále v případě, že poskytují správu portfolia i povinný reporting dle nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, kde se předpokládá povinný reporting v souvislosti s taxonomií rovněž od roku 2022 pro klimatické cíle a od roku 2023 pro zbývající klimatické cíle, přičemž související RTS, jež obsahují metodiku pro tento reporting, by měly nabýt účinnosti od 1. ledna 2022, nicméně účinnost bude pravděpodobně odložena až na 1. července 2022,“ dodává. 

Navýšení reportovacích povinností by nemělo ve výsledku znamenat zásadní nárůst nákladů

Otázkou dle Alice Machové zůstává, jaký vliv bude mít na finanční výsledky bank skutečnost, že jsou svými matkami často tlačeny k omezení „špinavých“ investic a úvěrů. „Do budoucna budou mít taktéž dopad robustnější požadavky řízení rizik a případně úpravy obezřetnostní regulace. Je nutné poznamenat, že EU legislativa nepředstavuje povinnost investovat do zelených investic dle taxonomie, nicméně banky si většinou samy stanovují dobrovolné závazky. Celkový dopad na finanční výsledky je špatně predikovatelný, je potřeba mimo jiné vnímat, že ne všechny ESG investice musí být méně výnosné, a dále i to, že například pandemická krize posílila trend ESG, jelikož je tento trh dlouhodobější a taktéž odolnější vůči rizikům,“ upřesňuje. Koneckonců, jako příležitost vidí témata ESG i spousta lídrů tuzemských bank, kteří cítí morální povinnost stál v čele této revoluce.

V Česku jsme skeptičtější, ale neměli bychom být…

Česko je dle průzkumů EY v rámci přístupu k zelené politice EU výrazně skeptičtější než většina EU, zejména západních států, kde je změna klimatu vnímána jako společenská odpovědnost. „Dle našich zkušeností jsou v Evropě nejdále země, jako je Německo, Francie, UK a zejména také skandinávské země. Bohužel je u nás jen několik málo desítek firem, které zveřejňují nefinanční informace,“ dodává Alice Machová s tím, že je třeba uvědomit si, že v trendu udržitelnosti jsou zahrnuty i nové inovativní technologie, které do budoucna budou pravděpodobně představovat konkurenční výhodu v globálním kontextu, a je zde určitě prostor i pro české firmy, které chtějí být na vyšších stupních přidané ekonomické hodnoty a finálních dodavatelů řešení. 

Zároveň je třeba dle jejích slov brát ohled také na investory. „Podle loňského globálního průzkumu EY se během posledních dvou let zájem investorů o takzvané nefinanční informace, tedy zejména o to, do jaké míry firmy splňují principy ESG, razantně zvýšil, konkrétně o 30 procent. Pro 91 procent z nich dokonce hrají ESG parametry klíčovou roli při rozhodování, zda budou do daného projektu či společnosti investovat. A 75 procent dotazovaných investorů uvedlo, že právě udržitelnost firem je pro ně známkou toho, že jsou jejich investice v bezpečí a mají potenciál dlouhodobého růstu,“ uzavírá.