Úvodník: Reálné zdanění virtuálního světa
Další turbulentní rok je za námi. Pomalu tak vyhlížíme termín pro podání daňového přiznání. Většina už se smířila s tím, že je potřeba zdanit např. příjmy z Airbnb. I když za poslední rok to opět nebudou žádné horentní sumy. O co méně se daří v některých oblastech reálného světa, o to raketověji roste virtuální trh různých kryptoaktiv (kryptoměn, ICO, NFT atd.) a objem tam se odehrávajících transakcí.
Věrný čtenář našich pravidelných daňových a právních novinek by neměl být překvapen, že řada těchto transakcí bude velmi pravděpodobně zdanitelná. Nemáme sice specifickou právní úpravu či nějaký závazný výklad daňové správy, ale minimálně mezi odbornou veřejností převládá názor, že jakákoliv směna kryptoměny představuje zdanitelný příjem. Stojí to primárně na klasifikaci kryptoměny jako jakéhokoliv jiného aktiva. Patří sem směna kryptoměny za fiat měnu (CZK, USD, EUR…), ale i směna kryptoměny za jinou kryptoměnu. A pozor na nákup zboží nebo služby za kryptoměny (včetně platby za on-line obsah stahovaný přes internet) – i když by to někomu mohlo na první pohled připadat jako výdaj, tak daňově se velmi pravděpodobně jedná o realizaci příjmu z titulu „prodeje“ kryptoměny a následný nákup. Opět nic nového a nelogického, neboť dle českého daňového práva standardně směnu zdaňujeme (jablka za hrušky = dva prodeje a „zápočet“).
Pokud by někdo chtěl po česku začít spílat naší daňové správě, tak obdobný přístup (a také bez robustní lokální právní úpravy) je aplikován ve většině zahraničních jurisdikcí, blíže viz např. zpráva OECD[1]. Americká IRS dlouhodobě na povinnost zdanit transakce s kryptoměnami také upozorňuje. Vždyť i ve formuláři daňového přiznání fyzických osob (1040) má hned za jménem, příjmením a adresou poplatníka kolonku „At any time during 2021, did you receive, sell, exchange, or otherwise dispose of any financial interest in any virtual currency? Yes/No“.
Ještě barevnější svět pak mají tzv. „těžaři“, pro které to v řadě případů může být díky soustavnosti této činnosti prováděné za účelem dosažení zisku příjem z podnikání, který kromě daně bude podléhat i nemalým odvodům pojistného.
Nezůstalo ale jen u kryptoměn. Rok 2021 byl mimo jiné ve znamení boomu tzv. eneftýček (NFT = non-fungible token, do češtiny překládáno jako nezaměnitelné tokeny). Ve zkratce jde na rozdíl od kryptoměn (kde lze jeden bitcoin zaměnit druhově za jiný) o unikátní digitální aktivum založené na veřejném blockchainu s potvrzením vlastnictví daného aktiva (např. digitální obraz, sběratelská kartička nebo předmět ze hry). Dle prvních publikovaných odhadů tento trh loni vzrostl na 44 miliard USD. A hned začátkem roku se tak už začaly objevovat optimistické daňové titulky[2] „NFT – investors owe billions in taxes… “.
Jak to? Vše pramení z výše nastíněného standardního zdaňování směny. Nákup NFT za kryptoměnu = zdanitelná transakce, výměna NFT za NFT = zdanitelná transakce, prodej NFT za cokoliv = zdanitelná transakce. Kromě relativně jednoduché odpovědi na otázku, zda zdanit (ano), vyvstává řada souvisejících otazníků, jak určit nabývací cenu „prodávané“ kryptoměny (FIFO?), (ne)možnost kompenzace zisků a ztrát z různých kryptotransakcí, srážková daň hrazená „autorem“ NFT za platby za jeho užití, jak zdanit „nájem (virtuální) nemovitosti“ v metaversu, DPH dopady a mnoho dalších.
Ale abychom skončili trochu pozitivně, všechno to moc hezky zapadá do vládou deklarovaného konceptu nezvyšování daní. Není potřeba nic zvyšovat nebo nově zavádět, jen zdanit.
Poznámka na závěr: V Čechách zatím daňovou povinnost nelze zaplatit v kryptoměně, ale pouze v CZK (potřebnou směnu z kryptoměny či prodeje NFT tak nezapomeňte zdanit příští rok).
