Úvodník - Co se peče ve Sněmovně?
Léto uteklo jako voda a před námi je náročné podzimní období. Jsou tu opět chladnější rána, krátící se dny a všudypřítomné bacily. Spousta lidí, které znám, podzim zrovna moc v lásce nemá. O to překvapivější může být, že podle nedávného amerického výzkumu volilo právě toto období jako své nejoblíbenější rovných 41 % dospělých Američanů.
Pro daňové fajnšmekry je tohle období náročné i s ohledem na tradičně zvýšenou aktivitu Poslanecké sněmovny v oblasti nových návrhů daňové legislativy. Pomyslnou „bitvu“ o pozornost daňového poradce i poplatníka zde aktuálně svádějí hned dva významné sněmovní tisky s daňovou tématikou – číslo 488 a 515.
Prvním zmíněným tiskem je v médiích tolik propíraný konsolidační balíček. Spousta velkých změn, o kterých jsme se vás snažili průběžně informovat. Ráda bych se ale zastavila specificky u jedné z nich, a to u návrhu na zrušení plného osvobození z příjmů cenných papírů a podílů v obchodní korporaci u fyzických osob.
Odpůrcům tohoto návrhu se totiž na poslední chvíli podařil husarský kousek – odložení účinnosti navrhované změny o jeden rok (tj. na 1. leden 2025). Zajímavé je, že příslušný pozměňovací návrh se objevil tak nějak mimochodem, bez většího humbuku a pozornosti (tu na sebe totiž zcela bezkonkurečně strhla navrhovaná změna u zaměstnaneckých benefitů).
Přitom pokud bych si měla tipnout, zda se tentokrát (po několika předchozích nezdařených pokusech) podaří předkládaný návrh na zrušení plného osvobození prosadit, tak bych spíše řekla, že ano. Jednak z politického hlediska se nezdá být nejvhodnější doba bojovat za výhody vlastníků cenných papírů (alespoň ne veřejně). O co lépe vyznívá boj za benefity určené pro širokou masu zaměstnanců, že? Druhým významným aspektem je to, že poslední návrh na zrušení plného osvobození přináší velmi nápadité a originální řešení otázky případné retroaktivity. Pro připomenutí, návrh zjednodušeně umožnuje od budoucího (zdanitelného) příjmu z prodeje cenných papírů nebo podílů odečíst tržní hodnotu tohoto cenného papíru nebo podílu stanovenou k 31. 12. 2024 (v původním návrhu 31. 12. 2023). Pravidlo zřejmě pomůže i těm, kteří by se za současné úpravy pro osvobození nekvalifikovali z důvodu nesplnění časového testu. I tito poplatníci si budou moci podle předkládaného návrhu vybrat, zda od příjmu realizovaného po roce 2025 odečtou skutečnou pořizovací cenu, nebo tržní hodnotu k 31. 12. 2024. No, každopádně uvidíme, jak se to celé během příštího roku vyvine. Vyčkávací taktika může být někdy také úspěšná.
A pak je tu sněmovní tisk 515 – česká implementace Pilíře II. Téma, kterým vás v posledním roce vytrvale zásobujeme v našich daňových a právních zprávách. Zcela oprávněně. Pro velké poplatníky se bude zřejmě jednat o jeden z nejzásadnějších daňových počinů za posledních 30 let. Text paragrafového znění zákona vznikl v podstatě překlopením evropské směrnice a souvisejícího materiálu OECD. Navíc se jedná o text extrémně složitý na čtení i porozumění, a to jak pro laika, tak i daňového poradce. Tedy ideální adept na splavnou cestu legislativním procesem. I to mohl být jeden z důvodů, proč vláda Sněmovně navrhla projednávání tohoto zákona zvláštním způsobem umožňujícím, aby s ním Sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení.
Nicméně i zde jsme se dočkali překvapení, protože Sněmovna s tímto postupem vyslovila nesouhlas. A tak si musí návrh zákona svoje místo v české právní úpravě poctivě prošlapat klasickou legislativní cestou. Další projednávání tisku je naplánované na schůzi začínající 10. října 2023 (stejně jako konsolidační balíček).
Teď jen aby se celý legislativní proces stihnul včas. Pokud ne, pro český stát by to byla spíše špatná zpráva – případná daň by se zřejmě vybrala jinde. I když některým českým poplatníkům by to na jeden rok život ulehčit mohlo.
Samozřejmě pro vás budeme další vývoj pečlivě sledovat. Vy si ještě v klidu užívejte zbytku babího léta.
