Pojďme se na vybrané (dříve nediskutované) daňové novinky podívat – a rovnou si řekněme, že těch potenciálně problematických oblastí je v daňovém balíčku více.
Prvním nečekaným překvapením je zrušení osvobození kurzového zisku při směně peněz na účtu. Zdánlivá drobnost se může snadno změnit v noční můru a zároveň pěkné prokazovací cvičení. Kurzový zisk při takové směně peněz bude totiž nadále osvobozen jen v případě, že se v součtu společně se všemi ostatními „nezařazenými“ ostatními příjmy vejde do ročního limitu 50 000 Kč. Pokud tedy máte eurový účet, nyní nakoupíte eura s výhodným současným kurzem, řekněme třeba 20 tisíc EUR za 23,50 Kč/EUR, a za pár let, až třeba kurz EUR vůči Kč zase vzroste, řekněme na 27 Kč za EUR, je budete potřebovat směnit zpátky na koruny, realizujete kurzový zisk ve výši 70 tisíc Kč. Takový kurzový zisk budete muset zahrnout do daňového přiznání a zdanit. Zdanit ale budete muset i mnohem nižší kurzový zisk, pokud kromě kurzového zisku budete mít i třeba příjmy z příležitostné činnosti a v souhrnu tyto příjmy přesáhnou 50 tisíc Kč za zdaňovací období.
Druhé zastavení nás zavede k omezení výše osvobozených příjmů z prodeje cenných papírů nebo podílů po uplynutí tří, respektive pěti let od nabytí na 40 milionů Kč za zdaňovací období. Jak se říká, ďábel se skrývá v detailu, v tomto konkrétním případě v přechodných ustanoveních nebo spíše v jejich absenci. Historicky se již velmi široké osvobození příjmů z prodeje cenných papírů změnilo, a to ve formě prodloužení časového testu ze 6 měsíců na 3 roky. Tehdy ale přechodná ustanovení jednoznačně stanovila, že časový test u cenných papírů nabytých do účinnosti novely se posuzuje podle starých ustanovení. Nic podobného ale navrhovaná novela neobsahuje, tedy od ledna 2024 se limit vztáhne na veškeré příjmy z prodeje cenných papírů a podílů bez ohledu na to, kdy byly nabyty. K tomu je ale potřeba ještě dodat, že navrhovaný text novely umožňuje pro příjmy z prodeje cenných papírů nebo podílů nabytých do 31. prosince 2023, které přesahují osvobozených 40 milionů Kč, uplatnit jako výdaj buď skutečnou nabývací cenu, nebo tržní hodnotu určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k 31. prosinci 2023.
Zastavení třetí je u lahvinky tichého vína. Novinové články zaplavily úvahy nad spotřební daní z tichého vína a (ne)správností jejího (ne)zavedení. Paragrafované znění novely zákona o daních z příjmů ale obsahuje úplně jinou „bombu“ – ruší uznatelnost nákladů na dar v podobě tichého vína do hodnoty 500 Kč. Dopad do příjmů státního rozpočtu diskutabilní, dopad na odbyt vinařů před Vánocemi možná citelný.
Čtvrtá poměrně zapeklitá změna se týká stravování ke spotřebě na pracovišti. Záměr vlády je jasný – stanovit stejná pravidla pro stravenky/jídelny i příspěvek na stravování. Paragrafované znění ale obecně omezuje osvobození hodnoty stravování ke spotřebě na pracovišti. Pokud tedy zaměstnanec ke stravence v maximální osvobozené výši ještě zdarma dostane chlebíček a koblihu na jednání, z hodnoty těchto dvou pokrmů by technicky měla být odvedena daň a pojistné. Moc se těším, jak budou zaměstnavatelé prokazovat, kdo co všechno spořádal.
Snaha vlády zvýšit daňové příjmy je chvályhodná. Otázka je, zda by v současné situaci nebylo lepší zaměřit se na několik málo promyšlených změn, které budou mít velký dopad do rozpočtových příjmů místo snahy najednou vyřešit všechny nekoncepční výjimky a osvobození, které se v daňových předpisech za ta léta nastřádaly.
