Jaký vliv má zdravá firemní kultura na budování důvěry?

Podle průzkumu EY si 8 z 10 finančních ředitelů myslí, že zdravá firemní kultura má zásadní význam pro budování důvěry.

79 % respondentů v průzkumu uvedlo, že investoři dnes chtějí mnohem lépe poznat firemní kulturu.
74 % se domnívá, že investoři zohledňují při rozhodování i nefinanční informace.
60 % si myslí, že kvalita finančních dat generovaných umělou inteligencí není tak spolehlivá jako údaje z tradičních finančních systémů.

Většina oslovených finančních ředitelů a finančních kontrolorů (79 %) tvrdí, že mají k dispozici dostatečné množství dat, aby akcionářům, investorům, věřitelům i všem ostatním zainteresovaným subjektům mohli zprostředkovat potřebné informace o firemní kultuře své společnosti. Přitom ale ve výročních zprávách a v dalších materiálech vykazuje klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) týkající se firemní kultury jen asi třetina (37 %) dotázaných. Vyplynulo to z nejnovějšího, již šestého globálního průzkumu EY FAAS (oddělení poradenských služeb pro CFOs) věnovaného firemnímu reportingu.

Zpráva zpracovaná na základě průzkumu (Does corporate reporting need a culture shock?) upozorňuje, že v době, která díky umělé inteligenci a stále větším objemům dat otevírá nový prostor pro transformaci veřejné odpovědnosti podniků, investoři od výročních zpráv očekávají větší míru transparentnosti a větší vhled do firemní kultury.

Průzkum, kterého se zúčastnilo tisíc finančních ředitelů a finančních kontrolorů velkých společností z 25 zemí světa, ukázal, že podniky jsou ochotné nasadit moderní technologie, aby uspokojily volání investorů po větší transparentnosti a větším vhledu do firemní kultury. S tím koresponduje i fakt, že tři čtvrtiny dotázaných (74 %) uvedly, že investoři mají stále větší zájem o nefinanční informace. Současně ale mají respondenti obavy z toho, jak posílit důvěru v údaje generované datovými analýzami a umělou inteligencí.

„Transparentní, na budoucnost orientované informace s vyváženým podílem finančních a nefinančních údajů vyžadují nejen změnu účetního rámce a postupů, ale také změnu v myšlení a firemní kultuře,“ říká Alice Machová a dodává: „Jinými slovy, pokud má firemní reportingu nabídnout akcionářům, investorům, věřitelům i všem ostatním zainteresovaným subjektům otevřené a transparentní informace o tvorbě hodnoty, bude nutné změnit přístup.“

A co zpráva radí podnikům, které chtějí ve výkaznictví odpovídajícím způsobem popsat klíčovou roli firemní kultury? Aby zavedly kvalitní metodiku, jak reportovat o firemní kultuře, dále aby investovaly do správného mixu talentů, které jim pomohou změny prosadit, a aby posilovaly důvěru v umělou inteligenci, mimo jiné aby zavedly etické algoritmy, které investorům zajistí požadované spolehlivé informace.