Daňové osvobození bude nově u benefitů platit pouze v případě, že za zdaňovací období nepřesáhnou polovinu průměrné měsíční mzdy zaměstnance. „Pohybujeme se tak u částky okolo 22 tisíc, což je značný zásah do benefitového schématu, protože mnoho firem aktuálně nabízí benefity vysoko nad touto částkou. Nejde navíc jen o klasické kafeterie, ale i o příspěvky, jako je třeba školné nebo školkovné pro manažerské pozice, což jsou často vysoké sumy, nebo například nadstandardní zdravotní péče. I to se do limitu bude započítávat,“ přibližuje nový stav Adam Linek, senior manažer v oddělení daní z EY Česká republika.
Zaměstnavatelé tak stojí před velkým rozhodnutím. Zachovat stávající výši benefitů, i když přesahuje hranici daňového osvobození, nebo schéma optimalizovat pod zmíněnou hranici. To ale může výrazně zhoršit atraktivitu firmy jako zaměstnavatele.
Řešení výzev leží v individualizaci benefitů
Možné řešení se nabízí v individualizaci benefitů. Hlad po tom, aby si zaměstnanci sami mohli schéma upravovat, ostatně je už teď a očekává se, že jen poroste. „Zejména po pandemii vidíme, že požadavky na individualizaci sílí. Mezi zaměstnanci jsou generační odlišnosti, lidé jsou v různých fázích kariéry a logicky má každý z nich jinou představu o tom, co by chtěl od firmy dostávat nad rámec mzdy. Někdo chce třeba větší volnost ve využívání home office, dalšímu zrovna na tomto nezáleží a chce lepší vzdělávací balíček a jiné,“ říká David Pistulka, manažer týmu poradenství v oblasti lidských zdrojů EY Česká republika.
Platformu pro nastavení přesně takové harmonie mezi představami zaměstnance a zaměstnavatele přináší inovativní řešení společnosti EY s názvem FlexyJob.
„Zaměstnanci si prostřednictvím aplikace mohou, zjednodušeně řečeno, vybrat, jak si chtějí své benefity nastavit. V rámci mantinelů ze strany zaměstnavatele samozřejmě. Aplikace jim živě ukazuje, jak se tato volba promítne do jejich odměny,“ dodává David Pistulka.